Živiny pro rostliny konopí - makro i mikro

Život probíhající u kořenů rostlin konopí (cannabis) nemůžeme spatřit pouhým okem. Díky vědě, však můžeme nahlédnout pod pokličku toho, co naše rostliny konopí potřebují ke svému zdravému růstu a čím se vlastně taková rostlina živí. Pokud dokážete rostlinám marihuany dodat veškeré živiny, které potřebuje po dobu celého životního cyklu. 

Při pěstování marihuany je obvzláště důležité znát základní životní stádia konopí a také to, jaké živiny během této doby preferují. Tzv. NPK je důležité po dobu celého pěstebního cyklu, během růstu je obvzláště důležitý dusík (N), zatímco během květové fáze je lepší zaměřit se na fosfor (P) a draslík (K). Pokud ale klíčíte semínka konopí je dobré se soustředit spíše na mikroživiny a dodat substrátu vše pro rozvoj jemné kořenové soustavy. 

Zde uvádíme malý přehled živin, které rostliny konopí potřebují a proč, a jak je přijímají. 

Iontové živiny 

Aby se živiny dostaly do kořenů rostlin, musí být rozloženy, buď přírodně nebo průmyslově. Tyto živiny se do rostlin nedostávají pasivním procesem, například difúzí, ale aktivním transportem s využitím ATP (buněčné energie) a membránových proteinů. Je to složitý proces, který umožňuje pohyb iontů z povrchu kořenů do kořenových tkání. 

Sama rostlina konopí nedokáže rozmělnit organickou hmotu a získat z ní minerály. V ekologickém zemědělství musí tuto činnost odvést mikroby. Rozkládají kompost a hnůj a uvolňují v nich uzamčené živiny, které rostlina cannabisu dokáže poté přijmout svými kořeny. V případě užití umělých hnojiv tato hnojiva naplní půdu živinami a rostliny je tak mohou snadno do sebe absorbovat. 

Při obou procesech tak rostliny dokážou živiny přijmout pouze v podobě iontů. Tyto elektricky nabité částice mají pozitivní (kationty) nebo negativní (anionty) elektrický náboj. Například fosfor dokáží přijmout konopí pouze ve formě aniontů, draslík ve formě kationtu K + a dusík rostliny cannabisu přijímají buď ve formě amonného kationtu nebo dusičnanového aniontu.  

Mobilní živiny 

Mobilní živiny jsou ty, které rostlina dokáže snadno transportovat uvnitř svého těla na místa, kde jsou nejvíce potřeba. Jako první putuje veškerá výživa do mladých částí konopí a nedostatek mobilních živin se tak projeví ve starších listech.  

Imobilní živiny 

Imobilní živiny rostliny se naopak nezvládají účinně transportovat, zůstávají uzamčené na jednom místě nebo se po přizpůsobení pohybují jen velmi málo. Příznaky nedostatku imobilních živin se projeví v novějších částech rostlin, protože zůstávají ve starších listech a nevědí, jak se přemístit. 

Mikroživiny a makroživiny 

Rostlina konopí potřebuje ke svému přežití, prosperujícímu růstu a produkci kvalitních palic rozmanitou potravu. Je závislá na jemné rovnováze minerálů a prvků, které plní klíčové fyziologické úlohy během celého vegetačního cyklu. Tyto živiny patří do dvou hlavních kategorií: mikroživiny a makroživiny. 

Mikroživiny 

Rostliny, které mají být zdravé, produktivní a odolné proti škůdcům, potřebují rozmanité množství mikroživin. Mikroživiny rostliny cannabisu potřebují jen ve stopovém množství, jejich absence jim však může způsobit značné potíže. Přesto se jedná spíše o vzácný jev. Můžeme to přirovnat k lidské potřebě vitamínů. Jsou jím např. měď, hořčík, zinek aj. viz. přehledná tabulka. 

MĚĎ (Cu) 

• Měď je jedním z prvků, který rostlinám pomáhá při složitém procesu fotosyntézy. Je mobilní živinou a pomáhá rostlinám metabolizovat sacharidy a bílkoviny. 

HOŘČÍK (Mg) 

• Hořčík je mobilní živina a je základem fotosyntézy. Tento prvek tvoří jádro molekuly chlorofylu a umožňuje mu zachycovat sluneční světlo využívané na tvorbu cukrů. Rostliny potřebují hořčík i na dělení buněk, syntézu bílkovin, metabolismus fosfátů a aktivaci enzymů. 

ZINEK (Zn) 

• Zinek ovlivňuje zásadní změny v rostlinách již při malých dávkách. Tato imobilní živina tvoří součást různých enzymů a bílkovin a pomáhá při produkci růstového hormonu a prodlužování internodií. 

SÍRA (S) 

• Tuto částečně pohyblivou živinu potřebují rostliny jen v malých množstvích. Bez ní by však těžko tvořily základní enzymy. Kromě toho síra pomáhá vytvářet rostlinné bílkoviny, vitamíny a aminokyseliny. 

MOLYBDEN (Mo) 

• Molybden hraje důležitou roli jako součást dvou enzymů, jejichž úkolem je syntetizovat aminokyseliny. Jeden z těchto enzymů pomáhá přeměňovat dusičnany na dusitany, zatímco druhý přeměňuje dusitany na amoniak. Rostliny mohou tuto mobilní živinu snadno přemisťovat do oblastí s vysokou spotřebou. 

MANGAN (Mn) 

• Mangan se podílí na některých nejdůležitějších systémech a funkcích v rostlinách konopí. Důležitý je například při asimilaci dusíku, dýchání či fotosyntéze. Tento prvek hraje důležitou roli i při rozmnožování. Pomáhá při růstu pylových trubic a dozrávání pylu. Jedná se o imobilní živinu. 

ŽELEZO (Fe) 

• Železo je částečně pohyblivá živina, která pomáhá rostlinám udržovat strukturu a funkci chloroplastů - organel určených na přeměňování světelné energie na cukry využitelné v rostlinných buňkách. Železo je také důležitou součástí mnoha enzymů a rostlinných pigmentů. 

VÁPNÍK (Ca) 

• Vápník rostliny potřebují k zajištění strukturální integrity. Tato nepohyblivá živina – ve formě pektátu vápníka - udržuje buněčné stěny a membrány rostlin. Tento prvek slouží i jako nitrobuněčný posel zpráv, který pomáhá regulovat aktivitu hormonů a enzymů. 

BÓR (B) 

• Bór posiluje buněčné stěny. Hraje důležitou strukturální úlohu, přičemž přibližně 90% tohoto prvku pomáhá síťovat velké molekuly sacharidů, které tvoří buněčné stěny. Pokud má vaše rostlina nedostatek bóru, může dojít k narušení její struktury. 

 

Makroživiny  

Konopí spotřebovávají velké množství makroživin.  

Základní tři makroživiny jsou dusík (N), fosfor (P) a draslík (K), které jsou získávány z půdy. Potřeba jednotlivých živin je známá pod názvem NPK a jeho poměr závisí na stádiu růstu. 

Tyto živiny se nacházejí buď ve formě rozpadlé organické hmoty, nebo jako organická či umělá hnojiva.  

Rostliny, které jsou v počáteční fázi růstu, mají vysokou spotřebu dusíku a potřebují méně fosforu a draslíku. Kvetoucí rostliny spotřebovávají naopak dusíku málo a spotřeba draslíku a fosforu je velmi vysoká.  

Mimo NPK však konopí potřebují i ​​další tři makroživiny, které získávají z vody a vzduchu. Jsou to prvky kyslík (O), vodík (H) a uhlík (C). 

Tyto tři makroživiny získávají rostliny konopí víceméně samostatně. Jsou buď přijímány ze vzduchu, nebo vznikají jako vedlejší produkt fotosyntézy. Jejich podrobnější popis si přečtěte v následující tabulce. 

DRASLÍK (K) 

• Draslík je pro rostliny důležitým aktivátorem enzymů a klíčovým hráčem při syntéze bílkovin. 
• Je zásadní při zadržování vody v těle rostliny, kdy buňkám umožňuje otevírat a zavírat průduchy. Rostliny tak ztrácejí vodu vždy, když přes tyto malé otvory přijímají oxid uhličitý. Když je vody málo a rostliny ji musí v sobě udržet, potřebují draslík na zavření průduchů. 

• Rostliny konopí přijímají draslík jako mobilní živinu ve formě mineralizovaného kationtu. Draslík přispívá k růstu rostlin, pozitivně ovlivňuje metabolické funkce, toleranci vůči stresu, pomáhá růstu kořenů a zdravé struktuře kořenového systému. Pokud by najednou konopí neměli přístup k tomuto prvku, dostali by se do značného problému.  

FOSFOR (P) 

• Fosfor hraje důležitou roli při přenosu energie, fotosyntéze a přeměně škrobů a cukrů. Pomáhá přesouvat živiny v rostlinách a pomáhá při přenosu genetických vlastností na další generaci. 
• Tento prvek hraje klíčovou roli ve vegetativní fázi, kde přispívá k rozvoji kořenů a trvanlivosti stonků. V pozdější fázi vegetačního cyklu fosfor pomáhá rostlinám odolávat nemocem a hraje důležitou roli při tvorbě květů a celkové produktivitě. 
• Fosfor je mobilní živina využívána hlavně při počáteční fázi růstu mladých rostlin. Rostliny konopí ho přijímají jako anion a využívají ho v dlouhém seznamu fyziologických procesů. Fosfor se vyskytuje v každé živé rostlinné buňce, což svědčí o jeho důležitosti. 

DUSÍK (N) 

• Na dusíku v rostlině konopí závisí celkový růst a vývoj rostliny. Dusík tvoří klíčovou součást molekuly chlorofylu, která umožňuje rostlinám fotosyntetizovat a je důležitou složkou aminokyselin - stavebních prvků bílkovin. 
• Dusík ve formě dusičnanů se v rostlině konopí jeví jako mobilní živina. Rostliny potřebují dusík více než jakoukoliv jinou živinu. Využívají ho během celého vegetačního cyklu. Téměř 98% dusíku v půdě setrvává v organické podobě a tu rostliny neumí přijmout. Potřebují k tomu mikroby, které jim pomohou tuto důležitou látku mineralizovat, a tak jim umožní přístup k její vstřebatelné formě. 

 

KYSLÍK (O) 

• Kyslík je tvořený štěpením oxidu uhličitého vytvářený nadzemními částmi rostlin. Kořeny ale přístup ke světlu nemají, a tudíž v nich neprobíhá fotosyntéza. Proto musí kyslík dýchat z okolního prostředí. 
• Rostliny uskladňují energii do vytvářející glukózy během fotosyntézy a tu pak využívají během procesu dýchání, při kterém přijímají kyslík ze vzduchu. 

VODÍK (H) 

• Vodík slouží jako další stavební prvek během jejich růstu. 
• Během fotosyntézy rostliny konopí vytvářejí z molekul vody vodík. Na jeho tvorbu využívají sílu sluneční energie. 

• Vodíkové ionty tak konopné rostliny používají na pohon elektronového transportního řetězce během fotosyntézy. 

UHLÍK (C) 

• Uhlík v podobě oxidu uhličitého má při zdravém vývoji rostlin nenahraditelnou úlohu. Rostliny tento plyn přeměňují na energii, kterou potřebují pro svůj růst a spolu s vodou ho používají při fotosyntéze. 
• Rostliny konopí přijímají uhlík ze vzduchu. "Vdechují" ho přes malé póry na povrchu listů, které známe jako průduchy. Průduchy však nejsou otevřeny stále. Podle aktuální potřeby oxidu uhličitého jej otevírá a zavírá dvojice buněk, které se v nich nacházejí.